realizace

Restaurování dvojice pilastrů s malovaným mramorem v kapli sv. Isidora v Křenově

Termín započetí a ukončení akce: březen – listopad 2013

Pedagogický dohled: Mgr. art. Jan Vojtěchovský, Ph.D., MgA. Daniela Urbanová

Zadavatel: Obec Křenov, Křenov 26, 569 22, Křenov

Autor: neznámý

Sloh, datace: baroko, 1.polovina 18. století

Technika, materiál: secco malba pojená olejem na olejové izolaci (nanesené přímo na štuku, s výjimkou horních pontate, kde jsou podkladem vápenné nátěry s tenkou vrstvou vápenného pačoku)

Plocha přidělených pilastrů: 6 m2

Předchozí známé zásahy a úpravy: přemalby modrého mramorování v soklech pilastrů

Lokace památky: hřbitovní kaple sv. Isidora

v Křenově (okres Svitavy)

Klasifikace památky (rejstříkové číslo objektu v ÚSKP): KP (28066/6-3094)

Restaurované dílo: dvojice pilastrů s malovanou imitací mramoru v hlavní lodi kaple (pilastr č. 5, 6)

 

Stručný popis díla a stavu před restaurováním:

Po obvodu hlavní lodi kaple se nachází celkově 16 vystupujících plastických pilastrů, sdružených do 8 dvojic. Jeden pilastr se skládá ze soklové části – profilovaná patka, sokl, profilovaná římsa; a dříku s akantovou hlavicí. Povrch je opatřen polychromní povrchovou úpravou –malovanou imitací mramoru. Mramorování dříků je vytvářeno především okrovou, červenou a tmavě modrou barvou, sokly jsou opatřeny červeným mramorováním, patky a dělící římsy modrým mramorováním.

Intenzita barevné vrstvy byla celoplošně oslabena v důsledku degradace olejového pojiva (mikrokrakeláž) vlivem zvýšené vlhkosti. Barevná vrstva vykazuje v celé délce pilastrů práškovatění a nesoudržnost s podkladem (krakeláž). Nejvíce byly pilastry poškozeny ve své soklové části vlivem vzlínající vlhkosti a krystalizace vodorozpustných solí. Byla zde oslabení adheze i koheze omítkových vrstev, modré patky i plochy červeného mramorování byly poznamenány značnou ztrátou barevné vrstvy.

Další poškození: mechanické defekty (především na nejvíce frekventovaných místech – patkách       a římsách pilastrů), lokálně zčernalá barvená vrstva (patrně degradace suříku), kontaminace síranem vápenatým – zákal (vlivem dlouhodobého zatékání srážkové vody a migrací síranů ze štukových prvků obsahujících sádru). Z pozdějších zásahů byla prokazatelná šedočerná přemalba na modrých patkách a spodních částech říms pilastrů (přemalba byla silně degradovaná a od originální barevné vrstvy se odlupovala ve velkých šupinách) a neodborně provedené druhotné tmely výrazně okrové barvy.

Provedený restaurátorský zásah:

Konsolidace barevné vrstvy (zpráškovatělá barevná vrstva fixována Paraloidem B-72 v xylenu, šupinující barvená vrstva zajištěna akrylátovou disperzí Dispersion K9 ve vodě).

Konsolidace omítkových vrstev (strukturální konsolidace – vápennou nanosuspenzí CaLoSil E25, hloubková konsolidace a zajištění odtržených omítkových vrstev – injektážní směsí na vápenné bázi Ledan TA1.

Celoplošné očištění od prachového depozitu, redukce povrchového zákalu.

Sejmutí šedočerné přemalby na patkách a spodních částech dělících říms pilastrů.

Vytmelení defektů v plochách dříků či soklů a chybějící tvary v profilovaných patkách a dělících římsách (uražené rožky, hrany apod.). Doplňky chybějících tvarů štuku byly provedeny vápenným tmelem, svrchní vrstva tmelu byla provedena jemným akrylátovým tmelem.

Plošná lokální retuš s respektováním míry dochovaného stavu originální malby na nových tmelech a v místech ztráty barevné vrstvy. Retuš práškovými minerálními pigmenty pojenými arabskou gumou dosahuje mírně snížené intenzity barevnosti dochované originální barevné vrstvy.

Galerie: