realizace

Restaurování části sgrafitové výzdoby na jihovýchodní fasádě vstupní věže zámeckého pivovaru v Litomyšli

Termín započetí a ukončení akce: duben – říjen 2015

Pedagogický dohled: Doc. akad. mal. Jaroslav J. Alt, Mgr. art. Jan Vojtěchovský, Ph.D.

Zadavatel: Městský úřad Litomyšl, Bří Šťastných 1000, 570 20, Litomyšl

Autor: neznámý

Sloh, datace: renesanční podoba okolo roku 1630 

Technika, materiál: dvouvrstvé sgrafito (vápenná omítka, vápenný nátěr)

Rozměry: celková plocha vymezeného úseku cca 10 m2

Předchozí známé zásahy a úpravy:

  • kolem roku 1730 – barokní přestavba
  • 1963 – omítnutí veškerých sgrafit
  • 1978-1979 – odkrytí a rehabilitace sgrafit na vstupní věži restaurátorským týmem: Václav Boštík, Zdeněk Palcr, Stanislav Podhrázský a Olbram Zoubek
  • 1993 – restaurování východní části jihovýchodního průčelí budovy (Milan Hubeňák, Olbram Zoubek)
  • 1994 – restaurování jihovýchodního průčelí vstupní věže (ak. mal. Milena Káldyová)

Lokace památky: budova bývalého zámeckého pivovaru v Litomyšli

Klasifikace památky (rejstříkové číslo objektu v ÚSKP): NKP (11786/6-4176)

Restaurované dílo: část sgrafitové výzdoby jihovýchodní fasády zámeckého pivovaru v Litomyšli

  • spodní západní nika se lvem
  • figurální sgrafito sousedící s horní západní nikou včetně části ploché římsy nad tímto polem
  • dvě pole s figurálním sgrafitem přiléhající na západní ostění okna ve 2. patře a část plastického členění atikového štítu vymezující tato pole

Stručný popis díla a stavu před restaurováním:

Výzdoba jihovýchodní fasády vstupní věže pivovaru je tvořena figurálními, psaníčkovými a ornamentálními sgrafity. Figurální sgrafita zobrazují postavy vojáků, a to jak pěší, tak i jezdecké (z nich jsou dochovány pouze spodní části). Předmětem samostatného restaurování je spodní západní nika se lvem, figurální sgrafito sousedící s horní západní nikou včetně části ploché římsy nad tímto polem, dvě pole s figurálním sgrafitem přiléhající na západní ostění okna ve druhém patře a část plastického členění atikového štítu vymezující tato pole.

Za dobu existence sgrafitové výzdoby pivovarské věže proběhlo na jihovýchodní fasádě značné množství stavebních úprav a restaurátorských zásahů. Původní renesanční sgrafito v současné době zaujímá pouze cca 40 % celkové plochy sgrafitové výzdoby. Převážná většina sgrafit je rekonstrukcí realizovanou v rámci restaurátorského zásahu v 70. letech 20. století. Sgrafita ve spodních partiích fasády jsou částečně doplněna rekonstrukcemi z roku 1994. V rámci sgrafitové výzdoby lze pozorovat rozdíly v barevnosti i struktuře původních renesančních omítek, doplňků ze 70. let 20. století a doplňků z roku 1994. Původní a doplňované části sgrafitové výzdoby se od sebe vzájemně liší i stylem kresby.

Nejzávažnější poškození bylo možné pozorovat v úrovni nejnižšího pásu sgrafitové výzdoby u země. Zde docházelo k hloubkové destrukci omítek intonaca colorata, jeho uvolnění a vyboulení, lokálně vedoucí až k jeho úplným ztrátám. Příčinou tohoto poškození bylo trvalé provlhčování a následné působení vodorozpustných solí a mrazových cyklů. K degradaci také přispívala přítomnost spodních neprodyšných cementových vrstev pod druhotnými omítkami z 20. století.

Sgrafita umístěná výše byla ve výrazně lepším stavu. Více poškozeny byly původní renesanční omítky, než části rekonstruované v 70. letech. Renesanční omítky byly místy nesoudržné a uvolněné od zdiva. Povrch proškrábaných ploch renesančního intonaca colorata byl lokálně značně drolivý a docházelo k jeho úbytku. Na všech přidělených částech sgrafitové výzdoby fasády se nacházela silná vrstva velmi světlého intonaca bianca z posledního restaurátorského zásahu, která částečně zaslepoval starší rytí a někde i překrýval jemnou šrafuru. Lokálně docházelo k úbytku celého souvrství vápenných nátěrů až na intonaco colorato. Další poškození: ztmavnutí intonaca bianca, způsobené ukládáním nečistot a sulfatizací povrchu, na korunní římse, zelené stékance uvolňované mědi z měděného oplechování, drobné mechanické defekty (uražené hrany plastických prvků a rohy budovy).

 

Provedený restaurátorský zásah:

Celoplošná strukturální konsolidace omítek organokřemičitými zpevňovacími prostředky KSE 100 a KSE 300 HV.

Hloubková injektáž dutin a prasklin – injektážní směsí na bázi hydraulického vápna Ledan TA1 s mramorovou moučkou v poměru 1 : 1.

Redukce zasolení ve spodních částech fasády odsolovacími zábaly.

Čištění – metodou suchého mechanického čištění, destilovanou vodou nebo párou za současného mechanického namáhání nečistot, pro více rezistentní nečistoty i chemické čištění (20% vodný roztok uhličitanu amonného, aceton, destilovaná voda).

Tmelení defektů maltou pojenou směsí bílého vzdušného vápna a přírodně hydraulického vápna Calcidur NHL2

Retuš intonaca bianca (vápenným nátěrem s příměsí vodné akrylátové disperze Dispersion K9 zatónovaným práškovými minerální pigmenty) a intonaca colorata (minerální pigmenty pojené vodnou akrylátovou disperzí)

Rekonstrukce sgrafitové výzdoby ve spodní části fasády, kde byly odstraněny dožilé omítky – podle fotografické dokumentace z předchozích zásahů, původních kartonů ze 70. let a sejmutých frotáží a kreseb na fóliích dokumentujících stav před restaurováním.

Galerie: